Finále ČR desetibojej mladších žaček na YouTube

https://youtube.com/live/0r3g3IpJLdc?feature=share

Černí andělé za sebou mají velmi náročnou sezonu, ve které kromě bojů o domácí trofeje sbírali zkušenosti i v extrémně náročné Lize mistryň. O hodnocení sezony jsme jako zástupce vedení klubu požádali Radka Maděru.

„Tato sezona byla specifická v několika ohledech. Byli jsme především po nějaké době přijati do Ligy mistryň, což mělo na celou sezonu velký dopad. Jinak jsme ale měli stejné ambice jako každý rok, tedy hrát evropské pohárové soutěže a ukázat to nejlepší, co v nás je. Kromě toho získat český titul, Český pohár v házené žen a až na posledním místě mezi prioritami klubu bylo umístění v MOL lize. V podstatě můžeme říci, že více než polovinu z těchto cílů jsme splnili. V Lize mistryň jsme sice neuspěli a nezískali ani bod a výsledky pro nás byly občas velmi tvrdé, ale je třeba říct, že s týmem, s nímž jsme tuto soutěž dohrávali, kdy musely nastupovat i dorostenky, jsme sezonu ustáli. Tím, co nás nejvíc trápilo, byla zranění a je otázka, jak velký vliv na ně měla Ligy mistryň. Potýkali jsme se nimi už od podzimu a vždycky, když jsme se pomalu začali dávat dohromady, přišlo něco nového. Prakticky neustále jsme začínali od začátku. Do toho přišlo i odvolání trenéra Adriana Struzika, což byla z naší strany snaha udělat nějakou změnu po ne příliš dobrém projevu i v rámci domácí ligy. I když to byla nepopulární a citelná změna, ve vedení jsme shodli na tom, že musíme nějakým způsobem reagovat a dát týmu nějaký impuls.“

Kdybychom to vzali obecně, co nejvíc ovlivnilo letošní sezonu?

„Jednoznačně zranění. Kdo chodil pravidelně na naše zápasy, viděl, jak se první řada v hledišti postupně plní zraněnými hráčkami, nakonec se s nějakým zraněním potýkala zhruba polovina týmu a často to byla zranění, která si vyžádala dlouhodobou absenci. Už během sezony jsme museli začít dělat konkrétní kroky do budoucna, protože bylo třeba reagovat jak na aktuální zranění, ale také na fakt, že jsme věděli, že některé hráčky budou chtít zkusit angažmá v zahraničí. Cílem ale bylo zvládnout Český pohár, což se nám podařilo a trofej jsme získali. Splnili jsme i další cíl, kterým byl postup do play off, což se povedlo z pozice nejlepšího českého týmu a následně jsme se probojovali do finále. K dosažení vrcholu nám ale tentokrát chyběly ještě alespoň dvě zdravé hráčky. Pokud budeme realističtí, ukázali jsme, na co jsme aktuálně měli. Jedna věc je, co si člověk přeje, druhá, co je reálné zvládnout. Slavia byla ve finále lepší, ale troufám si říct, že kdybychom měli alespoň polovinu zraněných hráček k dispozici, vypadal by boj o titul jinak.

Náročná sezona nám ale ukázala i jednu pozitivní věc, dokázali jsme do týmu zakomponovávat juniorky. Dostaly prostor a ukázalo se, že široká členská základna a práce s mládeží se vyplácí a můžeme doplňovat A tým o odchovankyně a hráčky z dorostu.“

Dorostenecké týmy letos zakončily sezonu také velmi úspěšně…

„Když budeme hodnotit klub kompelxně, tak jsme dosáhli téměř maxima, co jsme mohli. Mladší dorostenky vybojovaly stříbrné medaile, starší dorostenky získaly s velkou převahou zlato, což je příznivé i z toho pohledu, že část hráček nastupovala za ženský A tým už během sezony a dokázala odehrát slušná utkání.“

Když se vrátíme k Lize mistryň, stále se objevují otázky, zda bylo šťastné rozhodnutí se do ní hlásit?

„Ohledně Champions League se budou otázky, zda jsme jí měli nebo neměli hrát, objevovat vždycky. Pro nás to byla sice náročná, ale jednoznačně pozitivní zkušenost, pro hráčky je to absolutní vrchol, možnost prezentovat se po házenkářské stránce. Ostatně ukázalo se to třeba v případě Charlotte Cholevové, která díky tomu k naší škodě odchází do zahraničí. Je to ale trend v naší lize, že kvalitní házenkářky opouštějí kluby a má to efekt i pro českou reprezentaci, i když pro klub je to oslabení.

Do Champions League jsme se museli přihlásit mimo jiné i proto, že pokud bychom to neudělali, v následujících letech by se k tomu přihlíželo a měli bychom mínusové body za to, že jsme se nepřihlásili v době, kdy jsme měli možnost. Přijetí pro nás bylo trochu překvapení, protože dva předchozí roky byli v roli náhradníků. Bohužel jsme se o přijetí dozvěděli kolem 20. června, kdy už je na trhu k dispozici minimum volných hráček a je velmi těžké připravovat tým na Ligu mistryň. To je třeba ještě otevřeně diskutovat i na úrovni Evropské házenkářské federace (EHF). Pokud mistrovský tým nemá jistotu, že bude hrát Ligu mistryň, nelze tým doplňovat o velmi kvalitní hráčky, aby s nimi pak hrál pouze domácí ligu.  

Ačkoli výsledkově jsme v Lize mistryň příliš úspěšní nebyli, naše působení v soutěži vnímá EHF jako úspěšné. Prezentace klubu, úroveň organizace i chomutovská hala byly na nejvyšší úrovni. EHF má snahu podporovat týmy, které zatím nejsou na úrovni evropské špičky a chce jim dát čas, aby se jim mohly přiblížit. Pro klub jako jsme my je účast v Lze mistryň svátek a je trochu škoda, že to nebyl stejný svátek pro lidi z českého házenkářského prostředí, aby se na nejlepší evropské týmy přišli podívat. Přitom z dat, která máme k dispozici, naše zápasy v prvních devíti kolech Champions League sledovalo u televizních obrazovek 10,5 milionu lidí. V házenkářském světě se už o nás ví, stali jsme se známým týmem, který má nějakou úroveň, i když jsme bohužel nebyli schopni ukázat všechno, co jsme chtěli. O tom, že nás v Evropě zaregistrovali, svědčí i to, že nám maďarský Györ uvolnil na příští sezonu na hostování hráčku.

Do budoucna samozřejmě další účast v Lize mistryň nelze vyloučit, ale klub na to musí být připraven nejen finančně, ale i hráčsky a organizačně. Nesplňujeme a nebudeme splňovat kritéria haly, kde je potřeba oboustranné hlediště a kapacita minimálně 2000 diváků, která se navíc bude v dalších sezonách ještě zvyšovat až na 3000 diváků. Zřejmě ještě budou povolovány výjimky na počty diváků, ale kluby už na to byly upozorněny a musí se na to připravovat. Problémy s těmito podmínkami mají i nejkvalitnější kluby jako Bietigheim nebo Odense.“

Budou tedy Černí andělé dál chtít hrát evropské pohárové soutěže?

„V Evropských pohárech chceme pokračovat a vždycky je budeme hrát, pokud se budeme umisťovat na pozicích, které to umožní.  Letos se přihlásíme do Evropské ligy, pro Česko jsou k dispozici dvě místa v Evropské lize a Poháru EHF, my budeme druhým týmem, který bude hrát Evropskou ligu. Standardně se budou hrát kvalifikační kola, my jako druhý tým budeme pravděpodobně nasazeni do druhého kvalifikačního kola. Cílem je samozřejmě předvádět dobrou házenou. Evropská liga je v kvalifikaci o štěstí, nevýhodou je, že pokud se neprobojujeme do skupinové fáze, která začíná v lednu, můžeme skončit už na přelomu září a října a sezonu už dohrávat jen v rámci ligy. V tom je velké plus Ligy mistryň, kde je garance 14 utkání, v Evropské lize může po dvou kvalitních zápasech přijít konec.“

Na konci sezony klub opustilo šest hráček A týmu žen, budou Černí andělé před nadcházející sezonou posilovat?

„Počítáme, že se do hry vrátí zraněné hráčky, zapracují se dorostenky a samozřejmě počítáme i s příchodem několika posil. Očekáváme návrat pravých spojek Kataríny Kostelné a Valerie Smetkové, které zapojí se do přípravy, ale zatím bez kontaktu. Kádr doplní dorostenky Eliška Řádová a Adéla Brabcová, další mladou hráčkou je také Sofie Behenská, která byla v sezoně zraněná, ale měla by se zapojit do letní přípravy. Do týmu se z Thüringeru vrací křídelnice Dominika Zachová, do branky jsme získali Karin Řezáčovou, z maďarského Györu přichází na hostování levá spojka Eszter Ogonovszky, která má ještě platný kontrakt v domovském klubu a po roce se uvidí, kam se bude ubírat její kariéra. V dalších dnech budeme zveřejňovat ještě další jména, která tým do další sezony doplní.“

Skvělou sezonu za sebou mají také mladší dorostenky DHK Baník Most. Po pomalejším rozjezdu nakonec zakončily celoroční snahu ziskem stříbrných medailí v I. lize mladších dorostenek.   

„Když jsme vloni začínali přípravu, přišlo nám do týmu čtrnáct hráček ročníku 2007 a zbytek tvořily hráčky ročníku 2006, takže jsme měli hodně mladé družstvo. Začátek sezony byl také proto trochu nejistý, nejdřív jsme se oťukávali, ale postupně se vše ustálilo a začalo fungovat. Na jednu stranu jsme měli výhodu širokého kádru, který tvořilo dvaadvacet hráček, na druhou stranu to ale znamenalo problém, jak využít úplně všechny. Měli jsme ale přihlášenou i nižší soutěž mladších dorostenek, takže i tam si některé hráčky mohly zahrát,“ uvedl trenér mladších dorostenek Jiří Tancoš.  

Postupem času se výkony mladších dorostenek zlepšovaly, hráčky si zvykaly na koncept obranných i útočných herních prvků a vykrystalizoval tým, který začal sbírat vítězné body. „Asi nejlepší období, kdy jsme hráli nejlepší házenou, bylo podle mého názoru mezi únorem a dubnem. Tou dobou jsme se zúčastnili i turnaje v Lucembursku, který jsme vyhráli. Důležité je zmínit i to, že se čtyři hráčky dostaly do dorostenecké reprezentace. Výkonnostně jsem s hráčkami, které odcházejí do staršího dorostu, moc spokojený, protože to byly nositelky hry a úspěchu a vlastně i stříbrných medailí. Jsou mezi nimi podle mě zajímavé hráčky, které mají budoucnost i v ženském A týmu a je skvělé, že mezi nimi jsou i spojky, které je nejtěžší vychovat,“ doplnil trenér.  

Konečné stříbrné medaile se nakonec staly pro Černé anděly odměnou, se kterou už skoro nikdo nepočítal, o to příjemnější to bylo zakončení náročné sezony. „Upřímně řečeno jsme se stříbrem moc nepočítali, protože jsme měli slabší začátek sezony a přišli jsme o body, které jsme úplně ztratit nechtěli. Nakonec jsme tedy skončili s bilancí 4 prohry, 2 remízy a 14 výher, což v konečném součtu dávalo 30 bodů. Soutěž v mladším dorostu je hodně vyrovnaná, konkurence je poměrně veliká, a tak za jednoznačně první Slavií skončily s třiceti body hned tři týmy. Slavia ale měla ke konci sezony výkonnostní výkyvy, takže jsme čekali, jak dopadne její utkání v Plzni. Věděli jsme, že když skončí remízou, bude nám to stačit na druhé místo v minitabulce, kde jsme byli nejlepší. Přesně tak to nakonec dopadlo, takže nám trochu přálo i štěstí. Pro mne je ale důležitější vědomí, že tu máme šikovné hráčky a všechna děvčata, která letos postoupila do staršího dorostu, umí hrát házenou a budou pro tým přínosem,“ uzavřel Jiří Tancoš.       

DHK Baník Most – DHC Slavia Praha 24:24 (10:8)

Druhé finálové utkání přineslo velké drama, a nakonec skončilo remízou, Černým andělům se ale nepodařilo smazat náskok soupeřek z prvního vzájemného utkání a mistrovský titul tak v letošním roce patří Slavii.

Úvodní dvě branky patřily Slavii, ale domácí dotahovali a v patnácté minutě šli do vedení. Žádnému z týmů se nedařilo výrazněji odskočit, ale na konci poločasu byly šťastnější domácí hráčky, které vedly o dvě branky. Do druhé půle vstoupili lépe Černí andělé, kteří navýšili své vedení na čtyři branky, Slavia ale skóre zkorigovala a ve 20. minutě stav utkání definitivně srovnala. Pak už se oba týmy přetahovaly o vedení, aby nakonec v posledních vteřinách Aušra Špone srovnala a oba týmy se tak rozešly smírně 24:24. Domácím se tak nepodařilo dotáhnout šestibrankový náskok z prvního finálového utkání a mistrovský titul tak v letošní sezoně získala Slavia. Černí andělé tak v letošní sezoně získali po Českém poháru v házené žen a MOL ligovém bronzu české stříbrné medaile.

Po předání stříbrných medailí se klub ještě rozloučil s hráčkami, které odcházejí do jiných klubů, nebo končí kariéru, s diváky se tak loučila Tatiana Šutranová, Veronika Andrýsková, Charlotte Cholevová, Lucia Mikulčík a Dominika Müllnerová.

Nejlepší střelkyně: Cholevová 11/3, Stříšková 5/1 – Julie Franková 6, Denisa Holeňáková 4. Rozhodčí: Milan Hájek, Tomáš Kozler. Sedmimetrové hody: 6/5 - 2/2. Vyloučení: 3:4. Diváků 980

Jiří Tancoš, trenér DHK Baník Most: „Musíme sportovně uznat, že Slavie byla v součtu obou finálových utkání lepší. Ukázala, jakou mají i jejich mladé hráčky morální sílu, prohrávaly o čtyři branky a nepoložily se a dokázaly to srovnat na remízu. My jsme propásli moment, kdy to bylo o čtyři a nedokázali jsme navýšit, to zřejmě rozhodlo, hráčky viděly, že jsme poměrně rychle ztratili vedení a euforie rychle ochladla a až do konce to byla víceméně remíza a to už jsme cítili, že už asi nebudeme mít sílu na obrat. Ještě jsme zkusili jít do osobní obrany, ale Slavia hrála 7 na 6, čímž nám to hodně ztížila. Můžou nás mrzet i některé neproměněné šance, ale ty Slavia měla taky. Velké poděkování patří tradičně fanouškům, kterých přišlo ohromné množství a vytvořili úžasnou atmosféru, jen je škoda, že jsme se jim nemohli odvděčit ziskem titulu.“

V sobotu 20. května bude jasno, kdo získá titul českého mistra v ženské házené. Zda trofej pro vítěze zvednou nad hlavu Černí andělé, kteří se pokoušejí vybojovat desátý titul v řadě, nebo pražská Slavia. Mostecké házenkářky si cestu k titulu zkomplikovaly v prvním finálovém střetnutí v Praze, když prohrály o šest branek 32:26. Rozdíl ale není tak výrazný, aby jej na domácí půdě nešlo smazat. Příprava na víkendové domácí střetnutí je důkladná, ačkoli trenéři Černých andělů připouštějí, že žádné zásadní změny se už v této fázi dělat nedají.

„Pondělí jsme pojali trochu netradičně a udělali společný trénink ženského týmu s přípravkou a minižačkami. Chtěli jsme, aby to bylo příjemné odlehčení a odreagování jednak od nevydařeného zápasu na Slavii, ale také trochu uvolnění před nabitým týdnem a myslím, že nám děti dodaly potřebnou energii. V úterý jsme u videa analyzovali části utkání na Slavii, videopřípravu budeme mít v tomto týdnu ještě jednou. Pravdou je, že teď už toho na vylepšování a upravování v naší hře moc není, půjde spíš o práci s týmem na jeho celkovém nastavení před zápasem. To si myslím, že rozhodne, jak moc budou hráčky chtít jako tým,“ nastínil přípravy trenér Černých andělů Jiří Tancoš.

A důležitým faktorem bude i zdravotní stav. „Záleží i na tom, aby nám hráčky zůstaly zdravé a ideálně, aby se nám vrátily i hráčky, které jsme v minulých dnech a týdnech postrádali. V tomto ohledu je to asi nejsložitější sezona, co jsem zažil. Téměř nikdy nejsme úplně kompletní, sestavy se mění, jak nám hráčky ubývají anebo naopak přibývají. Když ubývá hráček, hledáme nové varianty sestavy, když se naopak vrací, opět sestavy rušíme, tvoříme nové a je třeba se znovu sehrávat. S tímhle problémem se potýkáme až do posledního zápasu. Někdy naše hra vypadá kostrbatě, což je právě důsledek těchto neustálých změn, což v našem případě není výmluva, ale prostý fakt. Když spolu tým hraje celou sezonu a nic se nemění, je souhra úplně jiná a trochu se to ukázalo i v posledním utkání na Slavii,“ připomněl trenér.

V domácím prostředí ale budou mít Černí andělé výhodu v podobě skvělého mosteckého publika. „Už na Slavii bylo hodně našich fanoušků a vytvořili nám téměř domácí atmosféru. Možná, že kdybychom je na Slavii neměli, dopadlo by to mnohem hůř. I díky divákům, kteří fandili a podporovali nás i za nejnepříznivějšího stavu, jsme nakonec uhráli výsledek, kdy je ještě stále o co hrát a nic není ztraceno. Doufám, že nás přijdou podpořit i v sobotu a my se jim odvděčíme pěknou házenou. Jisté je, že se budeme muset hodně snažit, protože pokud bychom zopakovali výkon z minulého týdne, rozhodně by to na vítězství nestačilo. Ale my chceme udělat maximum, aby titul zůstal v Mostě,“ uzavřel trenér.    

Zápas mezi DHK Baník Most a DHC Slavia Praha se hraje v soboru 20. května v mostecké sportovní hale od 17:10 hodin.

Foto: Hana Vrbková 

První finálové střetnutí se Slavií Černým andělům nevyšlo, soupeřky si do Mostu povezou šestibrankový náskok po výhře 32:26 (19:12).

„Z naší strany se tentokrát jednalo o mimořádně nepovedený zápas, Slavia byla lépe naladěná, hrála uvolněněji, trochu hrálo roli i štěstí, nám naopak více věcí nevycházelo, ale tentokrát hrál soupeř tak, jak se má finále hrát, a to nás možná i trochu zaskočilo,“ uvedl po utkání trenér Černých andělů Jiří Tancoš.

Mosteckým hráčkám nevyšel už úvod utkání, v poločase prohrávaly o sedm branek. Ve druhé půli navýšila Slavia svůj náskok až na hrozivých 11 branek, ovšem Černým andělům se podařilo rozdíl snížit na konečných šest gólů. „Propadávali jsme jak v obraně, tak v útoku, trochu to připomínalo zápas v Plzni, kde jsme také prohrávali vysokým rozdílem. Myslím ale, že to ani tak nebylo kvalitou soupeře, který tentokrát hrál na hranici svých možností, což se nám tentokrát nepovedlo. Atmosféra na Slavii přitom byla skvělá, měli jsme za zády spoustu našich fanoušků, které jsme bohužel svým výkonem zklamali a budeme se muset doma hodně snažit, abychom výsledek zvrátili,“ doplnil trenér.

Šest branek rozdíl ale ještě neznamená ztrátu, kterou by nešlo dohnat. A Mostecký tým se o to rozhodne bude v sobotu 20. května na domácí palubovce snažit. „Neměli jsme ideální den, zápas nám nevyšel, ale je před námi druhé finálové střetnutí na domácí půdě a my musíme udělat všechno pro to, abychom ho zvládli. Budeme si muset nejprve sednou a všechno dopodrobna rozebrat. V našem dnešním výkonu bylo tentokrát příliš mnoho nedostatků, takže pokud budeme chtít vyhrát, budeme se muset velmi výrazně zlepšit. Jako celý tým jsme tentokrát neodvedli své maximum a pokud chceme vyhrát, budeme ze sebe muset vydat úplně vše. Bude to mimořádně obtížné, ale rozhodně to není nemožné a už jsme v minulosti mnohokrát prokázali, že to umíme,“ uzavřel Jiří Tancoš.

Finálová odveta se hraje v mostecké sportovní hale v sobotu 20. května opět od 17:10 hodin.