Hodnocení sezony z pohledu vedení klubu

Černí andělé za sebou mají velmi náročnou sezonu, ve které kromě bojů o domácí trofeje sbírali zkušenosti i v extrémně náročné Lize mistryň. O hodnocení sezony jsme jako zástupce vedení klubu požádali Radka Maděru.

 

Tato sezona byla specifická v několika ohledech. Byli jsme především po nějaké době přijati do Ligy mistryň, což mělo na celou sezonu velký dopad. Jinak jsme ale měli stejné ambice jako každý rok, tedy hrát evropské pohárové soutěže a ukázat to nejlepší, co v nás je. Kromě toho získat český titul, Český pohár v házené žen a až na posledním místě mezi prioritami klubu bylo umístění v MOL lize. V podstatě můžeme říci, že více než polovinu z těchto cílů jsme splnili. V Lize mistryň jsme sice neuspěli a nezískali ani bod a výsledky pro nás byly občas velmi tvrdé, ale je třeba říct, že s týmem, s nímž jsme tuto soutěž dohrávali, kdy musely nastupovat i dorostenky, jsme sezonu ustáli. Tím, co nás nejvíc trápilo, byla zranění a je otázka, jak velký vliv na ně měla Ligy mistryň. Potýkali jsme se nimi už od podzimu a vždycky, když jsme se pomalu začali dávat dohromady, přišlo něco nového. Prakticky neustále jsme začínali od začátku. Do toho přišlo i odvolání trenéra Adriana Struzika, což byla z naší strany snaha udělat nějakou změnu po ne příliš dobrém projevu i v rámci domácí ligy. I když to byla nepopulární a citelná změna, ve vedení jsme shodli na tom, že musíme nějakým způsobem reagovat a dát týmu nějaký impuls.“

 

Kdybychom to vzali obecně, co nejvíc ovlivnilo letošní sezonu?

Jednoznačně zranění. Kdo chodil pravidelně na naše zápasy, viděl, jak se první řada v hledišti postupně plní zraněnými hráčkami, nakonec se s nějakým zraněním potýkala zhruba polovina týmu a často to byla zranění, která si vyžádala dlouhodobou absenci. Už během sezony jsme museli začít dělat konkrétní kroky do budoucna, protože bylo třeba reagovat jak na aktuální zranění, ale také na fakt, že jsme věděli, že některé hráčky budou chtít zkusit angažmá v zahraničí. Cílem ale bylo zvládnout Český pohár, což se nám podařilo a trofej jsme získali. Splnili jsme i další cíl, kterým byl postup do play off, což se povedlo z pozice nejlepšího českého týmu a následně jsme se probojovali do finále. K dosažení vrcholu nám ale tentokrát chyběly ještě alespoň dvě zdravé hráčky. Pokud budeme realističtí, ukázali jsme, na co jsme aktuálně měli. Jedna věc je, co si člověk přeje, druhá, co je reálné zvládnout. Slavia byla ve finále lepší, ale troufám si říct, že kdybychom měli alespoň polovinu zraněných hráček k dispozici, vypadal by boj o titul jinak.

Náročná sezona nám ale ukázala i jednu pozitivní věc, dokázali jsme do týmu zakomponovávat juniorky. Dostaly prostor a ukázalo se, že široká členská základna a práce s mládeží se vyplácí a můžeme doplňovat A tým o odchovankyně a hráčky z dorostu.“

 

Dorostenecké týmy letos zakončily sezonu také velmi úspěšně…

Když budeme hodnotit klub kompelxně, tak jsme dosáhli téměř maxima, co jsme mohli. Mladší dorostenky vybojovaly stříbrné medaile, starší dorostenky získaly s velkou převahou zlato, což je příznivé i z toho pohledu, že část hráček nastupovala za ženský A tým už během sezony a dokázala odehrát slušná utkání.

 

Když se vrátíme k Lize mistryň, stále se objevují otázky, zda bylo šťastné rozhodnutí se do ní hlásit?

Ohledně Champions League se budou otázky, zda jsme jí měli nebo neměli hrát, objevovat vždycky. Pro nás to byla sice náročná, ale jednoznačně pozitivní zkušenost, pro hráčky je to absolutní vrchol, možnost prezentovat se po házenkářské stránce. Ostatně ukázalo se to třeba v případě Charlotte Cholevové, která díky tomu k naší škodě odchází do zahraničí. Je to ale trend v naší lize, že kvalitní házenkářky opouštějí kluby a má to efekt i pro českou reprezentaci, i když pro klub je to oslabení.

Do Champions League jsme se museli přihlásit mimo jiné i proto, že pokud bychom to neudělali, v následujících letech by se k tomu přihlíželo a měli bychom mínusové body za to, že jsme se nepřihlásili v době, kdy jsme měli možnost. Přijetí pro nás bylo trochu překvapení, protože dva předchozí roky byli v roli náhradníků. Bohužel jsme se o přijetí dozvěděli kolem 20. června, kdy už je na trhu k dispozici minimum volných hráček a je velmi těžké připravovat tým na Ligu mistryň. To je třeba ještě otevřeně diskutovat i na úrovni Evropské házenkářské federace (EHF). Pokud mistrovský tým nemá jistotu, že bude hrát Ligu mistryň, nelze tým doplňovat o velmi kvalitní hráčky, aby s nimi pak hrál pouze domácí ligu.  

Ačkoli výsledkově jsme v Lize mistryň příliš úspěšní nebyli, naše působení v soutěži vnímá EHF jako úspěšné. Prezentace klubu, úroveň organizace i chomutovská hala byly na nejvyšší úrovni. EHF má snahu podporovat týmy, které zatím nejsou na úrovni evropské špičky a chce jim dát čas, aby se jim mohly přiblížit. Pro klub jako jsme my je účast v Lze mistryň svátek a je trochu škoda, že to nebyl stejný svátek pro lidi z českého házenkářského prostředí, aby se na nejlepší evropské týmy přišli podívat. Přitom z dat, která máme k dispozici, naše zápasy v prvních devíti kolech Champions League sledovalo u televizních obrazovek 10,5 milionu lidí. V házenkářském světě se už o nás ví, stali jsme se známým týmem, který má nějakou úroveň, i když jsme bohužel nebyli schopni ukázat všechno, co jsme chtěli. O tom, že nás v Evropě zaregistrovali, svědčí i to, že nám maďarský Györ uvolnil na příští sezonu na hostování hráčku.

Do budoucna samozřejmě další účast v Lize mistryň nelze vyloučit, ale klub na to musí být připraven nejen finančně, ale i hráčsky a organizačně. Nesplňujeme a nebudeme splňovat kritéria haly, kde je potřeba oboustranné hlediště a kapacita minimálně 2000 diváků, která se navíc bude v dalších sezonách ještě zvyšovat až na 3000 diváků. Zřejmě ještě budou povolovány výjimky na počty diváků, ale kluby už na to byly upozorněny a musí se na to připravovat. Problémy s těmito podmínkami mají i nejkvalitnější kluby jako Bietigheim nebo Odense.“

 

Budou tedy Černí andělé dál chtít hrát evropské pohárové soutěže?

V Evropských pohárech chceme pokračovat a vždycky je budeme hrát, pokud se budeme umisťovat na pozicích, které to umožní.  Letos se přihlásíme do Evropské ligy, pro Česko jsou k dispozici dvě místa v Evropské lize a Poháru EHF, my budeme druhým týmem, který bude hrát Evropskou ligu. Standardně se budou hrát kvalifikační kola, my jako druhý tým budeme pravděpodobně nasazeni do druhého kvalifikačního kola. Cílem je samozřejmě předvádět dobrou házenou. Evropská liga je v kvalifikaci o štěstí, nevýhodou je, že pokud se neprobojujeme do skupinové fáze, která začíná v lednu, můžeme skončit už na přelomu září a října a sezonu už dohrávat jen v rámci ligy. V tom je velké plus Ligy mistryň, kde je garance 14 utkání, v Evropské lize může po dvou kvalitních zápasech přijít konec.“

 

Na konci sezony klub opustilo šest hráček A týmu žen, budou Černí andělé před nadcházející sezonou posilovat?

Počítáme, že se do hry vrátí zraněné hráčky, zapracují se dorostenky a samozřejmě počítáme i s příchodem několika posil. Očekáváme návrat pravých spojek Kataríny Kostelné a Valerie Smetkové, které zapojí se do přípravy, ale zatím bez kontaktu. Kádr doplní dorostenky Eliška Řádová a Adéla Brabcová, další mladou hráčkou je také Sofie Behenská, která byla v sezoně zraněná, ale měla by se zapojit do letní přípravy. Do týmu se z Thüringeru vrací křídelnice Dominika Zachová, do branky jsme získali Karin Řezáčovou, z maďarského Györu přichází na hostování levá spojka Eszter Ogonovszky, která má ještě platný kontrakt v domovském klubu a po roce se uvidí, kam se bude ubírat její kariéra. V dalších dnech budeme zveřejňovat ještě další jména, která tým do další sezony doplní.

Jan Pimper